„První kapitola zdůrazňuje divergence mezi politickým a vojenským vedením Třetí říše a tvrdí, že nízka morálka německého obyvatelstva vylučuje, aby vydryželo evropskou válku. Tvrdí, že v případe vypuknutí války musí být vojenským místům poskytnuty mimořádné pravomoci. Druhá kapitola popisuje špatný stav reichswehru a uvádí, že vojenské úřady považovaly za nutné "přimhouřit v mnoha závažných případech oči nad nedostatkem kázně". Ve třetí kapitole se vypočítávají různé vady německé výzbroje a nejvíc místa je věnováno závadám Siegfriedovy linie, vybudované v nesmírném spěchu, a nedostatku opevnění v prostoru Cácha a Saarbrückenu. Jsou tam vyjádřeny také obavy z vpádu francouzských jednotek, soustedených v okolí Givetu, do Belgie.“