„Článek 2 Locarnské smlouvy obsahoval příslib, že Německo, Francie a Belgie se přes tyto nikdy nenapadnou ani na sebe nezaútočí. Kdyby však byly porušeny články 42 a 43 Versailleské smlouvy, toto narušení by se rovnalo "nevyprovokovanému aktu agrese" a od poškozených signatářů by byla vyžadována okamžitá akce, reagující na shromažďování vojenských sil v demillitarizovaném pásmu. Toto porušení by mělo být okamžitě předloženo k projednání Společnosti národů a ta by po ověření faktů spojených s tímto narušením musela signatářským mocnostem vydat dobrozdání, že jsou zavázány poskytnout vojenskú pomoc mocnosti, proti níž bylo přestoupení smlouvy zaměřeno.“