„Ale náboženství nemusí být jen vírou zaměřenou na Boha. Je to cokoli, čím se lidé snaží udělat něco s tím neklidem – cokoli, co dává jejich životu účel, smysl a směr. Naše práce je zajistit, aby je právě náboženství vedlo správným směrem – jinam, než kam má na mysli Nepřítel. Dávám ti své slovo, že tak může fungovat téměř cokoli. Tak máme lidi, jejichž náboženstvím je sport. O nějakém klubu toho vědí víc než o svých dětech. Náboženstvím může být politika, peníze, životní prostředí, válka, mír, duševní zdraví, vitamíny, sex, hudba, růst svalů, móda, lidská práva, monarchie, anarchie, horolezectví, filmové hvězdy, zvelebování bytu – prostě jakákoli posedlost. Nezáleží na tom, co to je, pokud to zaujímá ústřední místo v životě osoby, pokud zabírá to, co by se mohlo nazývat „Božím místem“. (s.23) “